Domů » Články » Wildlife » Rozmnožování ropuchy obecné

Rozmnožování ropuchy obecné

V ČR se ropuchy začínají rozmnožovat na jaře, většinou v období od konce března do začátku dubna. Hormonální změny jsou iniciované hlavně vzrůstem teplot (minimálně nad 7°C).

Jedinci ropuchy se páří ve stojaté, mělké či zarostlé vodě. Toto jarní období je unikátní výskytem ropuchy i ve dne, jde totiž o nočního obojživelníka. Během rozmnožování přestávají ropuchy přijímat potravu, kterou si normálně zabezpečují téměř výhradně v noci.

Každý rok se většina populace vrací do známých vodních lokalit, kde se pářila již roky před tím. Takže dochází k nějaké paměťové fixaci stanovištních souřadnic, často jde o jejich vlastní mateřskou lokalitu. Při této migraci urazí někteří jedinci i několik kilometrů (udávaná rychlost až 50 m/h).

Nejčastěji k přesunům na lokalitu páření dochází za deštivých jarních nocí, kdy teplota vzduchu může stoupnout nad 4°C. Nejprve se v tůních objevují nedočkaví samci, kteří jsou po několika dnech následovaní samicemi, které mají často na zádech již svého párového samečka.

Poměr samců a samic je silně asymetrický ve prospěch samců (asi pětkrát), což vyvolává velký kompetiční boj. K prvním pokusům nasednutí samce na samičku dochází již na cestě k vodnímu zdroji.

Na lákavé akustické podněty samic jsou přitahováni samci z celého okolí, kteří potom samicím odpovídají svým monotónním, ale nepříliš hlasitým „orrr, orrr“. Samcům totiž chybí hrdelní rezonanční zařízení, které by jejich zvuky zesílilo.

Samci se orientují hlavně svými taktilními vjemy a reagují úchopem na jakýkoliv se pohybující objekt ve svém okolí (jiné obojživelníky, ryby, savce a různé plovoucí předměty).

(Foto Marián Filípek) http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/omyly-zabich-samcov.pdf

Pomocí úchopového reflexu svých silných předních končetin (tzv. amlexus axilaris) se speciálními černými mozoly dochází k pevnému spárování se samicí, kterou to může i i udusit.

Od chvíle spárování vydávají samice obranné zvuky „kvak, kvak“ a samci se snaží ostatní nespárované jedince odrážet svými zadními končetinami.

Při započetí páření se ale samci již přestávají bránit (soustředí veškerou svoji energii na oplození vajíček) a při velkém nepoměru pohlaví ve prospěch samců může na samičku nasednout až 10 - 15 jedinců, kteří pak vytváří jakési koule či provazce (tzv. ropuší copy). Tyto velké shluky se pak mohou potopit do větší hloubky a samička, která se vyskytuje v centru těchto shluků, se často i utopí.

(Foto Jiří Bohdal) http://www.naturfoto.cz/fullsize/ostatni/ropucha-obecna-98068.jpg

Ropuší pár se proplétá vodní vegetací a samec oplodňuje svým mlíčím vajíčka samice. Ta je klade i několik hodin po tisících do typických rosolovitých provazců s „černými korálky“, které mohou být až několik metrů dlouhé a zachytávají se za vodní rostliny.

Důvodem takové masivní nadprodukce vajíček je strategie jejich přežití. Predátoři jsou totiž v poměrně krátké době zaplaveni takovým množstvím potravy, že je přežití další populace ropuch zabezpečena.

Pohlavního věku dosahuje samec ropuchy ve svém třetím roce života, samice o rok později.

Existence rozmnožovacích lokalit je dnes velmi ohrožena. Dochází k jejich destrukci zavážením tůní, ale také otravou různými chemikáliemi používaných hlavně v zemědělství (většinou organofosfáty a těžké kovy). Dalším nebezpečím je jejich fragmentace sítí cest, na kterých zejména v době migrace dochází k usmrcení velkého počtu jedinců. Dále pak přímé hubení jedinců i celých populací z důvodu vandalismu.

Na jižní Moravě došlo k poklesu početnosti ropuch za posledních 20 let na méně než polovinu.

Ke zvrácení tohoto katastrofálního trendu je nutná přísná ochrana ještě existujících rozmnožovacích lokalit, dále pak jejich revitalizace a zakládání lokalit nových. Je důležité zabránit další fragmentaci a v místech již vzniklých cest zabránit migračním bariérám výstavbou tzv. biokoridorů.

V neposlední řadě je nutná soustavná osvětová činnost s popularizací a propagací ropuchy a dalších obojživelníků nejen u dospělých, ale i u dětí.

Ropucha obecná je v ČR ohrožený druh (395/1992 Sb.).